Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem potkal Jiřího Pavla

17. 02. 2014 10:35:52
O jeho tatínkovi se učí na základní škole – patří k největším českým spisovatelům 20. století. Jiří Pavel – syn Oty Pavla. Člověk, který po svém otci zdědil kus talentu, a k dnešnímu dni mu vyšly tři knihy. Člověk, který navzdory svému jménu žije v bídě a podmínkách, které vám vyrazí dech.
I bolest v sobě může skrývat kouzlo
Spisovatel Jiří Pavel.
Do bytu k synovi Oty Pavla se asi nedostanete jen tak. Mně se to povedlo náhodou. V sobotu jsem se zúčastnil prohlídky Prahy, kterou vedl bezdomovec Honza B. v rámci projektu občanského sdružení Pragulic. No a protože Honza B. Jiřího Pavla zná, dohodl nám setkání. Jiří Pavel ale rozhodně nečekal, že nás tam přijde třináct a začala několikaminutová scéna, kdy na Honzu, svého kamaráda, křičel, nadával a všechny posílal do prdele, zatímco my stáli tiše kolem a probouzeli se z prvního šoku.
Totiž, Jiří Pavel je těžce nemocný člověk, to vidíte na první pohled. Abyste uvěřili jeho maniodepresivní psychóze, nemusíte mít papír z léčebny – hned od první chvíle vidíte, že ten člověk zkrátka a dobře není v pořádku. Byt, ve kterém žije, připomíná nejčernější noční můry. Neuvěřitelná špína kontrastovala se zavěšenými loutkami a obrazy na zdech. Ocitnout se v tomto bytě nebylo pro nikoho z nás jednoduché. Tvářit se co nejméně zaskočeně, navíc v okamžiku, kdy pan Pavel stále spílal Honzovi za to, že mu přitáhl do kvartýru tolik lidí. V tom celém byla bolest. Bolest ze svého života, bolest z toho, že ty lidi nemá kam posadit a pravděpodobně i bolest ze své hanby. Paradoxem celé té scenerie bylo, že jakkoliv si člověk tu bolest uvědomoval, její kouzlo nešlo potlačit.
Starý ještěr vypráví
Jsme v pokoji, který slunce nenavštívilo už nějaký ten pátek, podobně jako čerstvý vzduch. Jiří Pavel sedí ve svém křesle, nedecentně a neelegantně a začíná mluvit o svém životě. O tom, kdo byl jeho otec a jak všechny peníze utržené za prodej autorských práv skončily kdesi v centrifuze jeho života. Život k němu příliš laskavý nebyl: po patnácti letech od něj utekla žena a pan Pavel tvrdí, že ho obrala, o co mohla. Můžeme si o tom myslet své, ale jak to celé bylo v konečném důsledku není důležité. Podstatné je, že dnes pan Pavel žije z milodarů a díky podpoře pražské židovské obce. Ve svém životě už dělal ledacos: kuchaře, číšníka, dělníka, barmana, produkčního v divadle či pracoval v aukční galerii. Nicméně – několikrát už také pobýval v psychiatrické léčebně.
Lidi jsou svině jsou svině jsou lidi
Pan Pavel, jak jsem již psal výše, zdědil část talentu svého slavného otce. Ten talent nenechal ležet na louce nečinnosti; vydal již tři knihy, ve kterých popisuje svůj okolní svět. Napsal ale i čtvrtou. Tehdy doplatil na svou důvěřivost. Vydání čtyřicítky povídek na houbařské téma, které Jiří Pavel napsal spolu se svým kamarádem Jiřím Piščákem, se měl ujmou galerista a nakladatel Jan Mach. Jiří Pavel mu nejen, že svěřil své dílo, dokonce mu půjčil peníze. Mach zmizel s penězi i povídkami (které nikdy nevydal) a dnes sedí ve vězení pro podvod (v jiné kauze). Pod oponou všudypřítomného kouře (pan Pavel říká, že je závislý na nikotinu a vskutku zapaluje jedno cigáro o druhé) doplňuje hladinku hltem červeného vína. „Nevím, co vám mladým poradit, ale tenhle svět už musíte změnit vy,“ řekne lehce patetickým tónem, ze kterého mrazí. Nechává kolovat své vydané knihy a opakovaně nás prosí, ať mu je vrátíme zpátky. Ten agresivní člověk je pryč, před námi sedí, či lépe řečeno polosedí-pololeží, člověk nezlomený. Přes to všechno, co mu život hodil do cesty dál žije a nevypadá to, že by rezignoval.
Těžko se ptát
Jiří Pavel nás stále vybízel, ať se na něco ptáme, ale my se zdráhali. Vždyť tu jedinou otázku, kterou jsme patrně všichni měli na mysli, se nám vyslovit nechtělo: Jak tady můžete žít? Bizarnost všeho, co vidíme dokresluje pobíhající psík neurčité rasy žeroucí vše, nač přijde a výkřiky z vedlejšího pokoje, kde, podle pana Pavla, umírá jeho kamarád. Na tu naši nevyslovenou otázku hledáme odpovědi sami v sobě. Snad je to psychická nemoc, která posunula jeho meze vnímání. Je nám těžko, když si uvědomíme, co vidíme a koho vidíme. Po asi dvaceti minutách se loučíme. Pan Pavel by si chtěl povídat dál (jaký kontrast oproti jeho výkřikům z počátku naší „návštěvy“), ale my už chceme ven. Na vzduch. Na světlo. Pryč z tohoto světa nazvaného Zoufalství.
Dochází nám, že jsme právě prožili něco, co budeme dlouho vstřebávat. Žijeme v době, která oslavuje konzum. Na tom není nic zlého – konzum představuje ukojení našich potřeb. Ale tato doba si v roce Hrabalova výročí nevšímá, či možná lépe řečeno nechce všímat lidí, kteří svým příběhem nesou odkaz české kultury, ale žijí v podmínkách, které ten odkaz ničí. Nevím, jestli se dá (nebo dokonce má) panu Pavlovi pomoct. Moc bych si ale přál, aby žil důstojněji a snad i šťastněji.
Psáno pro literární blog BookVy.cz
Autor: Tomáš Kaplan Fojtík | pondělí 17.2.2014 10:35 | karma článku: 19.57 | přečteno: 2068x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Billy Talent – Afraid Of Heights

Billy Talent je kanadská punkrocková skupina. Na Billy Talent se přejmenovali až v roce 2001, do té doby vystupovali pod jménem Pezz.

29.6.2017 v 6:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 |

Karel Sýkora

JSTOR Text Analyzer

Do you ever find yourself in a bind when searching for relevant sources? Keyword search not working? Text Analyzer from JSTOR Labs lets you upload a document and search for articles based on your text!

28.6.2017 v 12:20 | Karma článku: 4.97 | Přečteno: 94 |

Karel Sýkora

Okamžik vzkříšení – film

Okamžik vzříšení vychází z jedné z nejuznávanějších knih v dějinách Izraele. Popisuje dojemný příběh znovuobjevení života po traumatických událostech 2. světové války.

28.6.2017 v 8:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 |

Richard Mandelík

Smetanova Litomyšl díl prvý, baroko, harfa a krásné dívky

A v neposlední řadě mé chyby, nad něž jsem se naštěstí povznesl a k tomu povznesení přispělo krásné město, krásné výstavy a krásné dámy. Jedna z nich to skvěle potvrdila harfou i aranžérským uměním.

28.6.2017 v 7:00 | Karma článku: 4.93 | Přečteno: 126 | Diskuse

Karel Sýkora

Foo Fighters – Best Of You

Foo Fighters je americká rocková kapela, kterou v roce 1995 založili Dave Grohl, Nate Mendel, William Goldsmith a Pat Smear. Pojmenovali se podle výrazu z druhé světové války označující neidentifikovaný létající předmět.

27.6.2017 v 4:32 | Karma článku: 4.64 | Přečteno: 101 |
Počet článků 240 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2331
Knižní fetišista, nenáročný cinefil, milovník dobrého jídla a dobrého vína a sběratel příběhů

Důležité info pro ctěného čtenáře: Autor blogu není pokaždé účastníkem příběhů, které vypráví. Pokud hledáte osobní zpovědi, tento blog pro vás není.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.